Tento příběh ovlivnil naše životy natolik, že navzdory tolika překážek, které provázejí zemědělství na Slovensku, jsme před několika lety jsme se pustili do projektu pěstování a zpracování pšenice dvouzrnky v naší obci. regionu.

Náš syn se jmenuje Marcel a od doby, kdy přešel z mateřského mléka na normální stravu, začaly jeho zdravotní problémy...

Tento stav trval několik let, přibližně od Marcelových tří do šesti let, dokud mu lékař neprovedl test potravinové intolerance Food Detective. Vyšel s výsledkem silné intolerance (tmavě modré zbarvení) na mléko, vejce, pšenici, citrusy a lepek. Měl také slabší intoleranci (světle modré zbarvení) na několik dalších potravin. Zaměřili jsme se na ty nejhorší, úplně jsme vyřadili mléko, citrusy a přešli na 100% bezlepkovou dietu. Po dvou týdnech na této dietě se mu produkce hlenů snížila asi na polovinu, pak dostal ho-ruce, jeho imunita se nakopla, zabojovala, a když tyto ustoupily, zůstal prakticky bez hlenů. Byli jsme šťastní i šokovaní, když jsme zjistili, že příčinou jeho problémů byla vlastně strava.

Zpočátku ekzém a později se přidala masivní tvorba hlenu v dýchacích cestách. Hlen a/nebo ekzém měl nepřetržitě, bez přestávky. Špatně dýchal, v dýchacích cestách mu bublal hlen. Nejhorší byly noci, kdy se mu velmi špatně dýchalo a měl apnoické pauzy. Často jsme mu museli během noci 1-2× odsávat hlen, podepírali jsme ho polštáři, protože když měl hlavu výš, trochu se mu ulevilo.

Měřili jsme mu saturaci krve kyslíkem na prstu, v noci se jen zřídka dostával nad 90, nezřídka pod 80. Doma jsme měli nejen zvlhčovač vzduchu, ale také kyslíkový přístroj. Často se tento chronický stav zvrhl v akutní bakteriální infekce s vysokými teplotami.

Přítomnost patogenních bakterií v nosních stěrech byla konstantní: moraxella, pneumokok, streptokok. Shodli jsme se na radikálním řešení, chirurgickém odstranění nosní mandle, ale to nebylo možné kvůli trvalé přítomnosti patogenů, zánětu a hlenu.

Několikrát jsme skončili v nemocnici. Velmi živě si vzpomínám, jak ho jednou přijali na Kramárech téměř v bezvědomí s CRP přes 200 stupňů. Po několika měsících se jeho zdravotní stav navzdory dietě začal opět zhoršovat - vrátily se mu masivní hleny v dýchacích cestách a ekzémy. Zaměřili jsme se tedy na ekologicky pěstované potraviny.

Tehdy mi někdo doporučil, abych vyzkoušel prapůvodní odrůdy pšenice - jednozrnnou, kamut a dvouzrnnou (které se zpravidla pěstují ekologicky). Překvapivě, i když obsahovaly lepek, se jeho zdravotní stav začal zlepšovat, až problémy zcela vymizely, což trvá dodnes.

Dnes je Marcelovi 13 let. Jí téměř výhradně obiloviny ve formě dvouzrnných potravin a rýže. Přestože se narodil s Downovým syndromem, netrpí sníženou imunitou, je zřídka nemocný, méně než ostatní děti, dobře snáší fyzickou zátěž a co je nejpřekvapivější, nemá sklony k nadváze a svalové hypotonii, jak je u dětí s Downovým syndromem běžné.

Tento příběh ovlivnil náš život natolik, že jsme se i přes mnohé překážky, které zemědělství na Slovensku provázejí, před několika lety pustili do projektu pěstování a zpracování dvouzrnky v našem regionu.

Dnes pěstujeme dvojí obilí ekologicky na desítkách hektarů a zpracováváme je na obilí, mouku a těstoviny ve vlastních zařízeních. Díky Marcelovi se projekt Prazrnko stal skutečností.